Až budete mít chvíli času (necelou hodinu), podívejte se na video v odkazu. Jedná se o velmi kultivovaně a velmi přesvědčivě zpracované agrumenty pro vystoupení z Evropské unie. Většina argumentů zní logicky a autoři je pravděpodobně mají dobře podložené.
Pokud Vás přesvědčili a už už se chystáte vyrazit s transparentem na náměstí, ještě chvíli počkejte. Udělejte si pohodlí, nalijte si skleničku a pusťte se třeba Toulky českou minulostí z archivu ČRo.
Po seznámení se středověkou historií totiž zjistíte zajímavou věc: České země v podstatě nikdy nebyly zcela samostatné. Od úsvitu českých dějin bylo České království součástí Svaté říše římské a čeští králové formálně uznávali římského císaře jako svého druhu nařízeného.
Dokonce se dá říci, že České království nebylo jen tak řadovým členem – mělo v rámci Svaté říše římské velmi výsadní postavení s řadou privilegií (potvrzených mj. ve Zlaté bule sicilské z r. 1212) a v praktickém ohledu bylo nezávislé. Řada českých králů také sahala po císařské koruně, jako první ji získal Karel IV.
Dost čast nebylo toto spojení příliš harmonické – mezi Čechy a Říší často vládly neshody, hádky, šarvátky i regulérní války. Přesto právě členství v Říši – jakkoli problematické – zaručovalo dlouhodobé udržení české státnosti i českého národa.
Dnešní Evropská unie není nic jiného, než moderní pokračování Svaté říše římské. Je zbytečné dělat si iluze o dobrých úmyslech dnešních císařů. Chtějí nás ovládnout, hospodářsky využít. Je důležité si to uvědomit a podle toho se zařídit.
Není ale potřeba hned z EU vystupovat, zvláště když alternativní cesta vede s velkou pravděpodobností do náruče ruského medvěda nebo čínského draka.
Jednou už jsme v EU – buďme tedy seběvědomými členy, definujme si své národní zájmy a hajme je. Použijme všechny prostředky, abychom si své zájmy v EU uhájili. Jednejme, slibujme, hledejme spojence. Hrozme a když to bude nutné, tedy i bojujme. Nenechme se zastrašit ani uplatit. Nevzdávejme to jen proto, že je nás málo – husitů bylo ještě méně, a bála se jich celá Evropa.
V sázce je hodně – možná samotná existence českého státu i národa.