Vzpoura robotů je tedy!

Stroje se vzbouřily a útočí proti lidem! K dnešnímu dni mají na svědomí smrt nejméně 346 lidí.

Let Lion Air 610 – 188 mrtvých, let Ethiopian Airlines 302 – 157 mrtvých. Smrtelná nehoda autonomního auta společnosti Uber 19. března 2018 – 1 mrtvá chodkyně. Celkem tedy 346 lidí, kteří zemřeli zcela zbytečně.

Vinu v těchto případech nese zvrácená ideologie, která se bez ohledu na mrtvé rozmáhá. Technologické společnosti ruku v ruce se státy prosazují, aby lidé byli ve svých rozhodnutích co nejvíce omezování a aby tam, kde to je jen trochu možné, přebíraly kontrolu automatizované systémy a jejich prostřednictvím – kdo jiný – oni sami.

Různé navigační, kontrolní a další palubní systémy existují v letadlech “od pradávna” – od sedmdesátých let se v letadlech postupně prosadil systém “fly-by-wire”, kdy už řídící plochy letadla nejsou s ovládacími pákami spojeny mechanicky, ale kdy je řízení čistě elektronické. Na fly-by-wire navázaly další hlídací a kontrolní systémy.

To vše bylo OK do dé doby, dokud přístroje pilotovi jen radily, pomáhaly, signalizovaly nebezpečí, ale kdy pilot v rozhodné situaci mohl nad letadlem převzít plnou kontrolu. To vše se zcela dramaticky změnilo s nástupem poslední generace letadel. Nejedná se jen o Boeing, hlavním tahounem snažení o eliminaci zásahů pilota je naopak Airbus. Boeing měl jen tu smůlu, že se dva jeho stroje krátce po sobě zřítily a celý problém se tak dostal na veřejnost.

Když v médiích před 5-10 ti lety začaly proskakovat první zprávy o testování autonomních aut, hodně se diskutovalo o otázce zodpovědnosti. Kdo ponese zodpovědnost za případnou nehodu? Řidič, který v autě vlastně ani není, popř. nemá možnost do jeho řízení nijak zasáhnout? Provozovatel vozidla? Výrobce, typicky velká firma ve vzdálené zemi? Problém zůstal nevyřešen. Příznačné je, že ani po ukončení vyšetřování obou nehod letadel se Boeing k přiznání odpovědnosti nijak nehrne.

Závěr tohoto zamyšlení není právě veselý. Jsme svědky trendu, kdy je nám zakazováno rozhodovat i o bezprostředních záležitostech přímo spojených s našimi vlastními životy. Tato rozhodnutí se anonymně a zcela nekontrolovaně přenášejí na nadnárodní korporace, které za ně nenesou žádnou zodpovědnost. A státy tomu buď nečinně přihlížejí, nebo tleskají.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*